43 % firem neví jaká krypto aktiva chrání

Inventarizace certifikátů a dalších kryptografických aktiv

Post-kvantová kryptografie (PQC) se v posledních dvou letech stala tématem bezpečnostních strategií. Diskuze se soustředí na algoritmy a termíny a už méně pozornosti dostává krok, který musí přijít první a bez kterého nejde udělat nic dalšího: zjistit, kde firma vůbec kryptografii používá.

Podle globálního průzkumu společností Entrust a Ponemon Institute z roku 2024 označuje 43 % organizací neschopnost inventarizovat vlastní kryptografická aktiva za hlavní překážku přípravy na PQC. Platí to napříč všemi devíti zkoumanými zeměmi (Entrust, 2024). Firmy vědí, že se mají připravit, ale nevědí, na co přesně se mají připravit. Netuší rozsah problému, před kterým stojí, protože nemají mapu vlastního prostředí.

Tento problém není hypotetický a není vázaný jen na rok 2030 nebo 2035, kdy podle odhadů ztratí RSA a ECC bezpečnostní hodnotu. Je to problém, který existuje už dnes a projevuje se při každém bezpečnostním incidentu, auditu nebo výpadku způsobeném prošlým certifikátem. PQC ho jen zviditelnilo a dalo mu termín.

Neochráním to, o čem nevím

Kryptografie se v podnikové infrastruktuře akumuluje desítky let a téměř nikdy centrálně neeviduje. Je rozptýlená v aplikačním kódu, konfiguraci TLS, certifikátech vydaných různými CA, HSM modulech, IoT zařízeních, zálohovacích systémech a u desítek dodavatelů a SaaS služeb, do kterých jako zákazník organizace nevidí.

Bezpečnostní tým tak dokáže popsat, jaké servery firma provozuje (to řeší CMDB a asset management roky), ale nedokáže odpovědět na otázku, kterým algoritmem a jak dlouhým klíčem jsou chráněna konkrétní data nebo komunikace, nebo kde všude se ještě používá algoritmus, který má být dávno mimo provoz.

To je přesně mezera, kterou popisuje CIS Control 1 (Inventory and Control of Enterprise Assets), jeden ze základních bezpečnostních rámců, nesouvisející s kvantovými počítači. Jeho premisa je jednoduchá: organizace nedokáže bránit aktiva, o kterých neví, že existují (CIS, cisecurity.org). U kryptografie je tento princip o to naléhavější, protože slabé místo se neprojeví jako chybějící server v inventáři, ale jako tichá zranitelnost, která funguje roky, dokud ji někdo nezneužije nebo dokud nevyprší certifikát.

Na inventarizaci záleží i bez PQC

Jak jsme řekli v úvodu – vědět o svých aktivech má smysl i bez ohledu na PQC. PQC toto téma pouze zvýraznila a dala mu termín. Existují tři dobré praktické důvody, které s kvantovými počítači vůbec nesouvisí:

Rychlost reakce na incident. Když se objeví zranitelnost v konkrétním algoritmu, knihovně nebo certifikační autoritě, rozhoduje o rozsahu škody rychlost, s jakou firma zjistí, kde všude je dané aktivum použito. Firma bez inventáře tráví týdny ručním prohledáváním kódu a infrastruktury. Firma se strukturovaným přehledem dokáže odpovědět v řádu hodin.

Provozní stabilita. Prošlé certifikáty patří dlouhodobě mezi nejčastější příčiny neplánovaných výpadků služeb. Nejde o exotické riziko, ale o důsledek toho, že nikdo centrálně neeviduje, kdy který certifikát expiruje a kdo je za jeho obnovu odpovědný.

Regulatorní odpovědnost. Rámce jako ISO 27001 nebo směrnice NIS2 vyžadují prokazatelnou správu kryptografických kontrol, nejen jejich existenci. Bez inventáře nelze tuto správu doložit při auditu.

Jinými slovy i kdyby PQC standardy nikdy nevstoupily v platnost, inventarizace kryptografie by zůstala oprávněnou investicí do základní bezpečnostní hygieny.

Proč PQC zvyšuje potřebu řešení

PQC k výše uvedeným důvodům přidává termín a měřitelné riziko, které se dá kvantifikovat už dnes.

Harvest now, decrypt later. Útočníci mohou zachytávat šifrovaná data už teď a dešifrovat je později, jakmile bude kryptograficky relevantní kvantový počítač k dispozici. Gartner upozorňuje, že tento typ útoku pravděpodobně už probíhá, a je relevantní zejména pro data s dlouhou životností např. zdravotní záznamy, biometrii, duševní vlastnictví, finanční a osobní údaje. Bez inventáře nelze určit, která data a systémy jsou tomuto riziku vystavené, protože riziko je funkcí citlivosti dat a jejich požadované životnosti ne technickou vlastností jednoho systému.

Regulatorní tlak má konkrétní termíny. Několik autorit nezávisle na sobě stanovilo harmonogramy, které mají společný první krok — inventarizaci:

Rozptyl termínů mezi 2027 a 2035 není rozpor, protože odráží různou citlivost dat a různou míru rizika, kterou jednotlivé autority akceptují. Pro plánování je důležitější jiné číslo: mezi „dnes“ a nejbližším relevantním termínem (2027–2029) zbývá méně času, než kolik typicky trvá jen inventarizace u organizace střední velikosti s heterogenní infrastrukturou.

Bez inventáře nejde prioritizovat. Migrace na PQC algoritmy (ML-KEM, ML-DSA) se nedá spustit plošně. Je to sled vln podle domény (PKI/HSM, síť, aplikace, OT/IoT, archivy) s různou naléhavostí. Prioritizace podle rizika (HNDL pro důvěrnost dat, riziko padělání podpisů pro integritu) je možná jedině tehdy, když existuje přehled, co, kde a jak dlouho firma chrání. Inventarizace tedy není jen technický předstupeň, ale je to o vstupních datech pro rozhodnutí o alokaci rozpočtu a lidí.

Více o postkvantových výzvách.

Inventarizace prakticky

Co se eviduje. Algoritmy a jejich parametry (typ, délka klíče, mód), certifikáty a jejich platnost, verze protokolů (TLS 1.0 vs 1.3), kryptografické knihovny v kódu, HSM a KMS konfigurace, natvrdo zakódované klíče v aplikacích, a kryptografii používanou u třetích stran a SaaS dodavatelů. Poslední kategorii firmy typicky přehlíží nejvíc, protože ji nemohou přímo kontrolovat.

Zdroje dat. Statická analýza zdrojového kódu, network a TLS scanning, evidence certifikačních autorit a interních CA, konfigurace HSM/KMS, a dotazníkové šetření u dodavatelů tam, kde firma nemá přímý technický přístup.

Priorita, ne úplnost. Pokus o vyčerpávající inventarizaci celé organizace najednou obvykle projekt zastaví na měsíce (běžná organizace má ve své infrastruktuře i desítky tisíc certifikátů). Funkční přístup začíná u systémů s přímou expozicí na internet a u dat s dlouhou požadovanou životností. Tam je kombinace rizika a naléhavosti nejvyšší.

Vlastnictví. Inventář bez jasně přiřazeného vlastníka zastará během několika týdnů, protože infrastruktura se mění průběžně. Přiřazení odpovědnosti (RACI) není administrativní detail navíc, je to podmínka, aby inventář zůstal použitelný i za půl roku.

Začít nebo čekat?

Kryptografická inventarizace je první krok každého seriózního PQC přechodu, ale její hodnota tím nekončí. Řeší problém, který firmy mají nezávisle na kvantových počítačích a tou je neschopnost rychle reagovat na kryptografické incidenty a doložit správu bezpečnostních kontrol. Doporučení tedy je začít co nejdříve. PQC k inventarizaci pouze přidalo konkrétní termíny a kvantifikovatelné riziko formou harvest-now-decrypt-later útoků.

SEFIRA jako kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru se dlouhodobě zaměřuje na oblast PKI a zavádění digitální důvěry do fungování organizací. Pomůžeme vám nastartovat praktickou cestu k postkvantové budoucnosti.

Nezávazná konzultace

Použité zdroje

Entrust / Ponemon Institute — 2024 Global PQC Study

CISA, NSA, NIST — Quantum-Readiness: Migration to Post-Quantum Cryptography (srpen 2023)

NIST IR 8547 (initial public draft) — Transition to Post-Quantum Cryptography Standards

CIS Control 1 — Inventory and Control of Enterprise Assets

CycloneDX / OWASP — Cryptography Bill of Materials (CBOM)

NÚKIB — Minimální požadavky na kryptografické algoritmy, v4

Přehled evropského přístupu k PQC migraci (Coordinated Implementation Roadmap)

Gartner — predikce k asymetrické kryptografii do 2029 (via Keyfactor)