Harvest now, decrypt later:
co se zachytí dnes, rozluští se později

Proč jsou dlouhodobá aktiva ohrožena už dnes

Debata o postkvantové kryptografii se až příliš často zúží na otázku výběru toho pravého algoritmu. ML-KEM, nebo hybridní schéma? Realita ale je, že drtivá většina organizací neumí odpovědět na jednodušší otázku kde všude se kryptografie pou-žívá. Jednodušší jen zdánlivě. Bez znalosti, kde se algoritmy používají je diskuse o jejich výběru jen technické cvičení a slepou uličkou bez navazujících kroků.

Útok možná už probíhá

Harvest now, decrypt later popisuje jednoduchý způsob útoku: útočník dnes zachytává a ukládá šifrovanou komunikaci, aniž by ji uměl přečíst. Čeká na okamžik, kdy bude k dispozici kryptograficky relevantní kvantový počítač, schopný prolomit dnešní asymetrickou kryptografii jako je RSA, Diffie-Hellman, eliptické křivky (ECDH a ECDSA), aby data rozluštil zpětně. NÚKIB tento scénář výslovně jmenuje jako hlavní důvod, proč musí být přechod na kvantově odolné šifrování u ochrany důvěrnosti dat rychlejší než u ostatních oblastí kryptografie.

Klíčová vlastnost útoku je, že se z pohledu obránce teď nic neděje, ale škoda se projeví až za roky. To mění způsob, jak se má o riziku uvažovat: otázka není „kdy vznikne dostatečně výkonný kvantový počítač, nebo kryptograficky relevantní kvantový počítač, ale „jak dlouho musí zůstat důvěrná data, která dnes posíláme“. Pokud je odpověď delší než horizont vzniku schopností k rozšifrování, riziko je aktuální bez ohledu na to, zda kvantový počítač už existuje. Navíc to, že existuje, se pravděpodobně nedozvíme ihned z novinových článků, ale se značným zpožděním.

Je zřejmé, že tento typ útoku, resp. obrana proti němu je smysluplná jen u aktivit dlouhodobé povahy jako jsou zdravotní informace, know-how, strategické plány a další. Vynakládat úsilí na ochranu účtenek z pokladních systémů určitě není prioritní.

Odhady, kdy bude kvantový počítač k dispozici, se různí a v čase rychle mění. Bohužel se čas na přípravu jen a jen zkracuje. Německý BSI i NÚKIB shodně pracují s odhadem začátku třicátých let jako směrodatným pro přípravu ochrany citlivých informací s kritickou úrovní důvěrnosti. NÚKIB proto v příloze k Minimálním požadavkům na kryptografické algoritmy řadí algoritmy pro ustanovení klíčů chránící důvěrnost těchto dat mezi vysoce prioritní oblasti s doporučeným termínem dokončení přechodu do konce roku 2030. To se může zdát jako dost času, ale přechod na PQC algoritmy bude procesem na dlouhé roky s dopadem na celou organizaci.

Co říkají data

Debata o postkvantové kryptografii se často vede v rovině principů. Existují k ní ale i tvrdá data, která ukazují, že mezera mezi tím, co firmy o riziku vědí, a tím, co s ním dělají, je velká a že cena za nečinnost v kybernetické bezpečnosti obecně roste.

Připravenost na PQC zůstává nízká, a to i tam, kde jde jinak o vyspělé bezpečnostní týmy. Podle studie DigiCert z roku 2025 (1 042 dotázaných bezpečnostních manažerů a C-level pozic napříč obory) věří 69 % respondentů, že kvantové počíta-če prolomí dnešní šifrování do roku 2030, ale jen 5 % firem má kvantově odolné šifrování už reálně nasazené. 46,4 % organizací přiznává, že podstatná část jejich šifrovaných dat by mohla být kompromitována. Podobně vyznívá i průzkum ISACA mezi více než 2 600 profesionály z roku 2025: jen 5 % organizací má definovanou strategii přípravy na kvantovou hrozbu, přestože dvě třetiny respondentů vyjadřují obavy z budoucí schopnosti kvantových počítačů prolomit šifrování. Nezávislý benchmark Qtonic Quantum u firem z žebříčku Fortune 1000 vyšel v průměru na 18 ze 100 bodů připravenosti – číslo je potřeba brát s rezervou (jde o metodiku jedné firmy), ale trend potvrzují i další zdroje.

Investice do bezpečnosti přitom rostou, jen zatím míří jinam. Podle Gartneru vzrostly celosvětové výdaje na informační bezpečnost v roce 2025 na 213 miliard USD (ze 193 miliard v roce 2024) a pro rok 2026 se očekává přes 240 miliard USD. Z této rostoucí částky ale zatím jde na přípravu na postkvantovou budoucnost jen zlomek.

Na druhé straně investice do kvantových technologií rostou, což je užitečná připomínka, že PQC není čistě hypotetická hrozba. Soukromé investice do kvantového computingu dosáhly za první tři čtvrtletí roku 2025 částky 3,77 miliardy USD, státní investice do dubna 2025 překročily 10 miliard USD (samotné Japonsko oznámilo 7,4 miliardy USD). Americké ministerstvo obchodu navíc oznámilo grant 2 miliardy USD pro devět kvantových firem výměnou za menšinový podíl. Ať kvantový počítač vznikne v roce 2030, nebo později, tempo financování naznačuje, že o tom nebude rozhodovat jen akademický výzkum.

V evropském kontextu obrázek doplňuje ENISA Threat Landscape 2025: za sledované období (červenec 2024 – červen 2025) zaznamenala 4 875 incidentů, phishing byl vstupním bodem u 60 % útoků a útoky na provozní technologie (OT) už tvoří 18,2 % všech identifikovaných kategorií hrozeb. NÚKIB v Česku evidoval za rok 2025 celkem 203 kybernetických bezpečnostních incidentů. Ani jedno z toho není přímo o kvantovém riziku, ale ukazuje to prostředí, ve kterém firmy postkvantovou přípravu řeší: rostoucí počet útoků, rostoucí rozpočty i rostoucí regulatorní tlak, uprostřed čehož kryptografická agilita zatím zůstává na okraji pozornosti.

Proč je inventura těžší, než vypadá

Zjistit, co šifrujeme zní jako administrativní úkol na pár týdnů. Ve skutečnosti je to ale jeden z nejtěžších kroků celé přípravy, a to ze tří důvodů.

Za prvé, kryptografie je rozptýlená napříč vrstvami, které normálně nikdo souhrnně nesleduje: zdrojový kód a knihovny, konfigurace TLS na desítkách serverů, certifikáty, HSM, VPN koncentrátory, IoT a OT zařízení, ale i CI/CD pipeline a repozi-táře kódu, kde často končí natvrdo zapsané algoritmy. Bezpečnostní týmy mají typicky nástroje pokrývající fragmenty tohoto obrazu správu certifikátů, sken zranitelností, monitoring sítě, ale žádný z nich sám o sobě nedává celkový přehled.

Za druhé, část kryptografie přichází zvenčí. Odhaduje se, že 70–90 % dnešního softwaru je poskládáno z cizího kódu ve formě open-source knihoven, SDK dodava-telů, API třetích stran, a tento kód má vlastní kryptografické závislosti, o kterých in-terní tým neví. Bez inventury se na problém v takové knihovně přijde až ve chvíli, kdy je potřeba ho urychleně řešit, ne dřív.

Za třetí, inventura není jednorázový projekt, ale živý proces v prostředí, které se mění rychleji, než se stíhá dokumentovat. Regulatorní tlak jako je NIS2, DORA nebo PCI DSS 4.0 čím dál výslovněji požadují schopnost doložit, jakou kryptografii orga-nizace používá a kde. Tento tlak se bude zvyšovat a bude kontinuální. Realita je ta-ková, že otázka „Kdybychom měli zítra audit, uměli bychom předložit kompletní kryptografický inventář?“ je v řadě organizací dnes upřímně nezodpověditelná.

Kroky, které dávají smysl

Z výše uvedeného je zřejmé, že PQC se nelze v dlouhodobém horizontu vyhnout a čím větší organizace tím, naléhavější je začít s přípravou. Stejně tak je zřejmé, že adaptace na postkvantovou dobu bude vyžadovat nemalé úsilí a finance. Proto dříve, než se organizace pustí do technických detailů, má smysl si nejdřív odpovědět na tři otázky:

kde všude v organizaci existuje asymetrická kryptografie chránící důvěrnost dat (komunikace, úložiště, zálohy,…),
jak dlouho musí tato data zůstat důvěrná, a
kdo je vlastníkem daného systému, aby změna měla svého garanta.

Tyto kroky jsou součástí obecné bezpečnosti a práce s rizikem a dávají smysl bez ohledu na PQC. Ať k řešení PQC přistoupíte jakkoliv, tak tyto kroky určitě nebudou zbytečné. SEFIRA provází zákazníky přechodem na postkvantovou kryptografii od poradenství až po nasazení konkrétních řešení.

Nezávazná konzultace

Použité zdroje

DigiCert, Quantum Readiness Gap Study (2025): www.digicert.com/news/quantum-readiness-gap-a-digicert-study-on-quantum-safe-encryption
ISACA, průzkum mezi 2 600+ profesionály (2025): citováno dle Security Boulevard, www.securityboulevard.com/2025/05/survey-surfaces-limited-amount-of-post-quantum-cryptography-progress
Qtonic Quantum Benchmark, Fortune 1000 (2025): www.pr.com/press-release/968091
Gartner, Forecast: Information Security, Worldwide (2025–2026): www.gartner.com/en/newsroom/press-releases/2025-07-29-gartner-forecasts-worldwide-end-user-spending-on-information-security-to-total-213-billion-us-dollars-in-2025
IBM, Cost of a Data Breach Report 2025: www.ibm.com/reports/data-breach
Ransomware statistiky 2025: souhrn dle www.industrialcyber.co a Emsisoft/GuidePoint dat
Cybersecurity Ventures, odhad ceny kybernetické kriminality (2025): www.cybersecurityventures.com/official-cybercrime-report-2025
Kvantové investice 2025: www.souhrn dle McKinsey (Quantum technology investment hits a ‚magic moment‘) a SpinQuanta
ENISA, Threat Landscape 2025: www.enisa.europa.eu/publications/enisa-threat-landscape-2025
NÚKIB, měsíční přehledy kybernetických incidentů 2025: www.nukib.gov.cz

Harvest now, decrypt later: co se zachytí dnes, rozluští se později